Freegans se oznaèují lidé, kteøí žijí alternativním zpùsobem života, založeném na minimální spoluúèasti na systému konvenèní ekonomie a na minimální spotøebì zdrojù. Pojem Freeganismus v sobì zahrnuje život v komunitách, velkorysost, sociální zájem, svobodu, spolupráci a opozièní postoj proti spoleènosti, založené na materialismu, morální apatii, soutìživosti, ovládání druhých a nenasytnosti.
Po letech bojkotu nadnárodních spoleèností odpovìdných za porušování lidských práv, poškozování životního prostøedí a týrání zvíøat mnoho z nás zjistilo, že koupí jakéhokoliv výrobku podporujeme nìco špatného. Zjistili jsme, že problém není jen v nìkolika špatných spoleènostech, ale v samotném systému.
Freeganismus znamená totální bojkot ekonomického systému, kde honba za ziskem zastínila etické zpùsoby, a kde masivní propojenost systému výroby zajišuje, že všechny výrobky, které zakoupíme budou mít nìjaké znièující dopady, které si pøi koupi ani neuvìdomujeme. Tím, že pøestaneme nakupovat výrobky od jedné spoleènosti podpoøíme pouze spoleènosti jiné. Proto jsme vylouèili kupování všeho, èeho jsme schopni.
Slovo freegan je složeno ze dvou slov; free a vegan. Vegani jsou lidé, kteøí nekonzumují živoèišné produkty nebo výrobky testované na zvíøatech, ve snaze zabránit týrání zvíøat. Freegans jsou ještì o krok dále díky poznání, že masová prùmyslová produkce, øízená honbou za ekonomickým ziskem, zneužívá lidi a zvíøata a nièí Zemi na všech úrovních výroby (od získávání surovin, pøes výrobu a dopravu) jakéhokoliv zboží, které koupíme. Pásová výroba, nièení deštných pralesù, globální oteplování, pøesidlování domorodých komunit, zneèištìní vody a vzduchu, omezení divoké pøírody díky zemìdìlství a pesticidùm, násilné pøevraty umožnující vládu diktátorù podporované obchodními zájmy, povrchové doly, tìžba ropy ve vzácných pøírodních lokalitách, zastrašování odborù, dìtská práce a splácení dluhù potlaèující snahy vlád rozvojových zemí jsou jedny z mnoha dopadù, které vznikají pøi výrobì zboží, které spotøebujeme každý den.
Koncept freegan zahrnuje praktický zpùsob života založený na tìchto tématech:
Opìtovné zpracování odpadu
Žijeme v ekonomickém systému, kde producenti vydìlávají tím, že zvyšují hodnotu pùdy a zboží. Spotøebitelé jsou zahlceni reklamou, která jim øíká, že mají vymìnit staré výrobky za nové zboží a díky tomu se zvednou maloobchodníkùm prodejní obraty, a tím i zisk. Tento zpùsob myšlení v bohaté spoleènosti vytváøí množství odpadu, které by svou velikostí bylo schopno uspokojit potøeby dalších lidí. Freegans se pøi shánìní potravy vyhýbají nakupování, aby sami nebyli producenti odpadu. Upozoròují také na nesmyslné plýtvání. Pro nìkoho se nedostává velkého množství základních potøeb jako je ošacení a jídlo, zatímco na druhé stranì se s ním plýtvá. Chceme omezit množství odpadu smìøujícího na skládky a do spaloven, které jsou situovány èasto mezi chudým obyvatelstvem, kde zpùsobují velké množství pøípadù rakoviny a astmatu.
Pravdìpodobnì nejznámìjší strategií freegans je tzv. „mìstská obživa“ (urban foraging) nebo „potápìní v odpadcích“ (dumpster diving). Tento zpùsob znamená hledání vìcí v kontejnerech maloobchodníkù, obyvatel, úøadù a jiných zaøízení a institucí. Navzdory spoleèenským pøedsudkùm které se týkají odpadkù, jsou vìci, které nacházejí freegans použitelné, bezpeèné, èisté a v dobrém nebo uspokojivém stavu. Množství tohoto „odpadu“ je výsledkem spotøební kultury, která nás nutí neustále mìnit staré vìci za nové. Nìkteøí „pojídaèi odpadkù“ se pohybují sami, jiní ve skupinách, ale své objevy sdílíme spoleènì a sdílíme je se všemi, kteøí chtìjí. Skupiny jako jsou Food Not Bombs zachraòují potraviny, které by se jinak promìnily v odpad. Pøipravují z nich jídlo, které nabízejí na veøejnosti každému, kdo se chce na myšlence podílet.
Sbíráním vyøazených vìcí od obchodù, škol, domácností a kanceláøí nebo kdekoliv, kde lze „odpad“ najít, si jsou freegans schopni opatøit jídlo, pití, knihy, toaletní potøeby, komiksy, noviny, kuchyòské potøeby, elektrospotøebièe, hudební nosièe, koberce, hudební nástroje, obleèení, kolobìžky, nábytek, vitamíny, potøeby pro zvíøata, hry, hraèky, bicykly, umìlecká díla, a také další druhy konzumního zboží. Touto cestou se tedy freegans snaží zmenšovat množství odpadu a zneèištìní vytváøeného konzumním zpùsobem života.
Mnoho z použitelných vìcí mùžete najít také na stránkách jako jsou Freecycle nebo v sekci Free na Craigslist. Pro získání dalších užiteèných materiálù navštivte také EPA’s Materials and Waste Exchanges . V komunitách po celé zemi se konají akce jako jsou “Really, Really, Free Markets” a “Freemeets”. Tyto akce jsou podobné bleším trhùm s volným výbìrem zboží. Lidé si pøinesou vìci, které vymìní s ostatními. Pøi výmìnì nejsou použity peníze. Když freegans potøebují nìco koupit, kupují vìci použité, èímž omezují výrobu a podporují opakované používání vìcí.
Minimalizace množství odpadu
Díky vlastní zkušenosti života mezi odpadky freegans poznali, že ameriètí konzumenti produkují velké množství odpadu, proti èemu freegans bojují. Proto si zvoli – nebýt souèástí tohoto systému. Freegans tedy úzkostlivì recyklují, kompostují organický odpad a opravují straré vìci, kdykoliv je to možné. Cokoliv nemùžeme použít, pøedáme svým pøátelùm na bleším trhu nebo použijeme služby jako Freecycle nebo Craigslist.
Ekologický zpùsob dopravy
Freegans vidí znièující sociální a ekologické dopady automobilismu. Všichni víme, že automobily zneèišují ovzduší spalováním benzínu a nafty. Ale nebereme v úvahu další vlivy, které sebou automobilismus nese, jako je kácení lesù kvùli výstavbì silnic a nehody zpùsobující zranìní nebo dokonce úmrtí lidí. Velká spotøeba ropy je také hybnou silou pro zabíjení v Iráku i jinde na svìtì. Proto se freegans snaží nejezdit autem, pokud to jde. Radìji využíváme jiné možnosti pøepravy jako je cestování vlakem, stopování, chùze, bruslení a jízda na kole. Autostop mùže pomoci obsadit místa v autì, která by pøi stejné nebo mírnì vyšší spotøebì auta zùstala jinak neobsazena. Nìkteøí z freegans však nìkdy považují jízdu autem za nevyhnutelnou, proto se snaží eliminovat spotøebu fosilních paliv používáním aut s dieslovým motorem, ve kterém lze použít nìkterá rostliná paliva jako napøíklad øepkový olej.
Bydlení zdarma
Freegans vìøí, že bydlení je právo, ne privilegium. Stejnì tak jako freegans považují plýtvání jídlem, za nespravedlivé, platí to samé pro bydlení. Vlastníci domù a mìsta drží své byty neobsazené a zabednìné, protože v nich nikdo nechce za vysoký nájem bydlet. Nadruhou stranu lidé na ulici umrzají….
Squoteøí jsou lidé, kteøí okupují a opravují opuštìný dùm nebo byt. Vìøí, že opravdové lidské potøeby jsou mnohem dùležitìjší, než abstraktní pøedstavy o soukromém vlastnictví. Dále zastávají názor, že lidé, kteøí mají vlastnická práva k bytu nebo domu, ale nedovolí v nich nikomu bydlet, i když je to životnì dùležité, si nezaslouží tyto budovy vlastnit. Squateøi také èasto pøemìòují obsazené budovy na komunitní centra s programy zahrnujícími aktivity pro dìtí, kulturní akce, environmentální výchovu a jiné veøejné akce.
Ekologické chování
Žijeme ve spoleènosti, kde jsou potraviny pìstovány, vyrábìny a zpracovávány ve vzdálených zemích a poté pøepravovány na dlouhé vzdálenosti a po dlouhou dobu. To má velké ekologické dopady. Díky dovozu potravin jsme ztratily ponìtí o významu zmìny roèních období. Pøesto jsou nìkteøí z nás spojeni se zemí pìstováním vlastních plodin a sbíráním divokých plodù. Mnoho mìstských ekologù pøemìnilo skládky a opuštìná místa na zelené zahrady. V sousedství obchodù, které prodávají nezdravé jídlo, pìstují komunity èestvé a zdravé potraviny na zahradì. Tam, kde zneèištìný vzduch zpùsobuje astma, produkují stromy rostoucí v komunitních zahradách kyslík. V krajinì, kde dominují cihly, beton a asfalt, pøinášejí zahrady oázu zelenì, prostoru a místa pro spoleèné trávení èasu, práci, vzdìlávání a bourání bariér mezi lidmi, které je drží oddìlené od spoleènosti, ve které se stáváme èím dál tím více izolováni od ostatních.
Lidé, kteøí se stravují z potravin nalezených nebo vypìstovaných nám ukazují, že se lze najíst i bez supermarketù, a že lze zvládnout naše nemoci bez lékáren, když se seznámíme s jedlými a léèivými rostlinami, které rostou okolo nás. Napøíklad i mìstské parky mohou nabídnout spoustu jídla a léèivých rostlin a dávají nám poznat, že naše obživa pochází se Zemì samotné a ne z produkce rùzných korporací. Nìkteøí berou samozásobování tak vážnì, že jsou ochotni se pøestìhovat, budovat komunity v divoké pøírodì a pøitom si ovìøovat své schopnosti pøežít s jednoduchými dovednostmi.
Pracovat ménì / Dobrovolnické aktivity více
Kolik ze svého života obìtujeme placení úètù a shánìní stále více vìcí? Pro mnoho z nás práce znamená obìtování naší svobody, abychom plnili požadavky nìkoho jiného, vystavovali se stresu, nudì, stereotypu a v mnoha pøípadech riskujeme fyzické i psychické zdraví.
Zjistili jsme, že vliv na životní prostøedí a lidi není otázkou jen nìkolika výrobkù nebo pár špatných firem, ale že to zpùsobuje systém, ve kterém žijeme a pracujeme. Zaèali jsme zjišovat, že jsme ozubená kola v soukolí stroje na násilí, smrt, vyèerpávání a destrukci. Je to prodavaè, který objednává telecí maso kdo je odpovìdný za krutost, nebo je to øezník? A co takhle reklamní designér, který dìlá výrobek pøitažlivìjší? A co úèetní, který dìlá úèetnictví majiteli obchodu? Dìlník, který vyrábí lednièky? A samozøejmì vysoko postavený manažer nadnárodní korporace, který dìlá rozhodnutí, která zpùsobují nièení životního prostøedí a vytváøení odpadu. Nemusíte vlastnit akcie nebo pøímo továrnu, aby na vás ležela odpovìdnost……
Bez zapoèítání základních potøeb jako je jídlo, šaty, bydlení, nábytek a doprava, které jsou freegans schopni sehnat bez utracení desetníku, mohou snížit spotøebu, a tím i omezit potøebu být zamìstnán. Mùžeme proto vìnovat èas naší rodinì, dobrovolnictví v našich komunitách a úèastnit se aktivit proti korporacím, které by nad námi panovaly v práci. Pro nìkteré, kteøí jsou nezamìstnaní není volby – je tìžší najít zdarma zubního chirurga než knihovnu na kraji chodníku. I když omezujeme naše životní potøeby, ti kteøí pøesto musí pracovat, si jsou vìdomi limitu. Jsou schopni kontrolovat svùj život, uniknout konstantnímu tlaku a uèinit mu pøítž. Ale, i když musíme pracovat, nemusíme pøipustit kontrolu nad námi naším nadøízeným. Duch freeganismu, spoleèného zlepšování, se mùže šíøit na pracovištích jako souèást odborových aktivit podobnì jako je vede Industrial Workers of the World.